Blog

Existence trvá na tom, abychom se radovali. Protože radost je vysokou a léčivou vibrací, která neuvěřitelně pozvedá tento svět. A protože ji umíme cíleně generovat. A to je podle mne důvod, proč tu Trojku Vody máme už podruhé tento týden.

Důvěra – slovo vyvolávající neuvěřitelnou ambivalenci, stejně jako např. láska a odpuštění. Na jednu stranu to chceme, na druhou stranu nás to děsí k smrti. Cítím v kostech, že se blíží chvíle, kdy nezbude než překročit vlastní stín a odložit všechny umanuté dětinské argumenty, proč nemilovat a neotevřít svá srdce.

Cítíte tu úlevu, když ze života propustíte něco, co už vám neslouží? Když dáte přednost vnitřnímu míru před nekonečným přehráváním starých dialogů? Já vím, někdy se to lehčeji řekne než udělá, ale vždy platí, že když nám takzvaně „nejde“ opustit a odpustit, je dobré prozkoumat v sobě proč. Protože nejde ve skutečnosti znamená, že nechceme.