Denní karta

Ano, nabízí se to. Vytáhla jsem Ticho, protože jsem včera přišla o hlas (už je to lepší, díky za optání). Jako vtip dobrý, ale my samozřejmě víme, že v této kartě je toho ukryto o hodně více.

To rozlišení mezi obětí a tvůrcem je v tyto dny naprosto nekompromisní. Včera i dnes visí ve vzduchu.

Pamatujete, jak jsem v pátek psala o Fénixovi? Tak už je to tady! Ti, kteří uvěřili své síle a prošli bolestí, povstanou ještě silnější.

Ech, tento týden graduje. Ale nebojme se nic, nepoloží nás to, naopak. Při troše odvahy do nového týdne vstaneme jak fénixové.

Bez ohledu na vnější okolnosti, bez ohledu na vnitřní procesy, vždy je v nás prostor pro svobodu.

Tento týden nás křeše až na dřeň. Jestliže tu včera byl pocit oběti a postoj „nejde to“, dnes tu máme pro změnu pochyby a urputné „nedám to“.

Ale né. To bylo první, co jsem vypustila z úst, když se ráno s pláčem probudila moje dcera. Ale né, koukla jsem do diáře a viděla co mne dnes čeká.

Člověk by čekal, že po víkendu vlítneme do nového pracovního týdne plní síly. A taky že jo, proto nám hned ze startu hrozí přepálení.

Jsou to výkyvy. Stejně jako v přírodě, jeden den slunce, druhý den zataženo a déšť. Pamatujete si na kartu Úspěch? Výsluní a propady.

Povedlo se vám odhodit včerejší břemeno? Mně ano, moje očekávání a obavy jsem hodila za hlavu a prostě jen důvěřovala svým vnitřním zdrojům a vedení.

Dnes ráno jsem se probudila do nejistoty. Čeká mne velký den a jedna část mne se ptá, zvládnu to? Bohudíky za dnešní Šestku Mraků, která jasně říká: děláš si zbytečné starosti.

Juch! Pojďme si osedlat tygra! Určitě bude samým štěstím bez sebe, protože pro to se přece narodil!

Pořád a pořád budeme konfrontováni se svými činy. Nejde ani tak o ně samotné, jako o motivace a energii, která nás k rozhodnutí vedla.

Inu, nemůže být každý den posvícení. Ale třeba nám ten dnešní (a víkendový) propad do bolesti půjde radostněji, když tak krásně svítí slunce.

Znáte tuhle kartu? Moc často nebývá. A co si budem povídat, pro některé lidi je vyloženě děsivá. Jako jak nic? Jakože už nic nezažiju?

A je tu další příjemný den ve flow a plynutí. Samo se to pochopitelně neodehraje a ti, pro které jsou naplněná očekávání za každou cenu, potřeba soupeřit a dokazovat si a lpění na křivdách a nespravedlnostech světa důležitější, ji opět minou.

Tady a teď je jediná autentická realita. Je bezmezná, zázračná, vše obsahující. V plné přítomnosti máme k dispozici nástroje pro léčbu jakéhokoliv vnitřního zranění, vyživení se, uspokojení.

Juch! Je tu další víkend a další úleva od břemen. Co na tom, že se na nás chystá úplněk. Hlavně se z toho nepoto.

Dobré ráno, je tu osvícení! To, na které jsi roky čekal, makal, meditoval, čistil, odpoutával se, zpracovával, odpouštěl, přijímal, stavěl se na uši a v letu metal kotrmelce.

Vždycky nakonec vyjde najevo, že máme moc a nástroje se v každé situaci ošetřit, zajistit, podpořit. To, jestli této možnosti využijeme, je věc druhá.

Ach, ten vnitřní kritik. Ten nám dá dneska zase za uši. Nic mu nebude dost. Všimli jste si, že pokud máte vnitřního kritika, vždy máme nastavenou vnitřní metu tak, aby byla nedosažitelná?

Hou, hou. Je tu pátek. Zpomalíme. Dnes to nemusíme strhnout. Proškrtej svůj seznam a v klidu udělej polovičku.

Když se daří, tak se daří! Miluji tohle pořekadlo a vždycky mě rozesměje, když se použije jemně sarkasticky. A víte proč, protože to přesně potvrzuje moudrost a poselství Úspěchu.

Děláte kompromisy? Trápí vás to? Nemůžete si pomoci? Anebo jste naopak striktně nekompromisní? Pojďme dnes trochu změnit pohled na kompromisy.

A je to tu! Jak jinak začít svou cestu k hojnosti než s důvěrou obejít všechno, co se nám v životě právě hroutí.

Hojnost je mé oblíbené téma. A ano, taky ji řeším. A ano, to co o ní říkám a píšu, si čas od času musím sama připomínat.

Cítíte, jak ta energie a síla neúprosně stoupá? Kdy jindy si ji osedlat než na jaře a krůček po krůčku se s ní sžívat.

Navazujeme. Po včerejšku, kdy jsme si mohli osahat svou křehkost a zranitelnost, ji dnes budeme prožívat a projevovat.

Nádech, výdech. Bez ohledu na to, jaké venku vládne počasí, v nás se něco právě probouzí. Dere se to na svět a my sami můžeme jen s úžasem sledovat, co to bude, jakou to bude mít barvu, vůni plody.

Desítka Ohně je pomyslné dno, kam se můžeme dostat. Hned na úvod je fér říci, že nám nikdo nedrží hlavu pod vodou násilím.