Celý týden vnímám takovou jemnou linku obav běžící někde na pozadí událostí a situací. Vždycky tu je a snaží se jemně ovlivnit směr našeho kormidla. Nepatrně do něho drcne a posune jej o pár stupňů, což může mít v budoucnosti fatální následky.
A tak dnes ten strach pojďme přizvat otevřeně. Vyjmenujte si pro sebe, co všechno se může stát, kam až to může zajít. Pokud tyhle obavy trpíme, dáváme jim sílu určovat naši budoucnost, pokud je ale plně vyslovíme nebo sepíšeme, máme šanci vidět, jak nesmyslná jsou.
Já osobně mám šestku Mraků velmi ráda. Vždycky mi pomůže zorientovat se v mých myšlenkových pochodech a vrátí mne k tomu důležitému, k sobě. Její poselství je totiž trapně jednoduché, a sice děláš si ZBYTEČNÉ starosti, ať už na úrovni věcí, které ti nepřísluší a nejsou tvojí výzvou nebo na úrovni věcí, které nemáš šanci ovlivnit.
A přece je někdy tak těžké tyto starosti nechat odplout. Víte proč? No přece když jsme zahlceni starostmi o druhé, o nový světový řád, o podvádění v politice, o tom, co si o nás myslí sousedi, tak přece už nemáme kapacitu vnímat sebe a svou bolest, stud, pocity nedostatečnosti, selhání.
Můžete to všechno s sebou vláčet a stýskat si, jak je život těžký a nespravedlivý. Anebo to můžete odložit, udělat si v sobě pořádek a určit si priority, které vám činí radost a přináší uspokojení. Do chvíle, než vás zase napadne, co si o tom myslí sousedi, partner, rodiče a jak je svět plný nespravedlnosti.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.