Čím déle píšu denní kartu, tím zajímavější vnímám prvotní reakce těla a mysli, když ji ráno vytáhnu z balíčku. Tak třeba dnes. Mám před sebou dvě lékařské prohlídky ve 100 km vzdáleném městě a první myšlenka, která mi proběhla hlavou při pohledu na dnešní kartu, bylo – aha, musím zpomalit.
Ne snad, že by Lakomec byl synonymum zbrklosti, ale tak nějak se mi osvědčilo, že zpomalení je lékem na většinu mých emocionálních trablů. Když zpomalím, tak do nich tak rychle a nevědomky nevlítnu. Protože co si budem, Lakomec to jsou především křivdičky všeho druhu. Dneska se s někým potkat a nenastavit mu svoje kuří oko bude velká výzva.
Takže co nám dnes pomůže? A čtěte dobře, protože to je zároveň i velká medicína pro Lakomcovu životní bolest. Pomůže nám kontakt se vlastním srdcem. Často si dnes dávejte ruku mezi prsa, dýchejte do tohoto místa, vnímejte ho. Představujte si, že ve vaší hrudi je opravdu překrásná krajina a velký prostor.
Čtyřka Duhy popisuje bolestivý příběh zlomeného srdce. Ano, kdysi se stala křivda a ta vždycky bolí. Bohužel, Lakomec k tomu přistoupil po svém. Zabarikádoval se, práskl dveřmi svého srdce a obehnal jej pancířem. Už nikdy nedovolí, aby se to zopakovalo. A tak se odsoudil do jedné cely se svou největší bolestí a teď tam sedí a nemá před ní kam utéct.
Záměrně se dnes vyhýbám slovu odpuštění. To je často velmi obestřené mnoha nedorozuměními a pochybnými interpretacemi naší hlavy. A proto opravdu ze široka obejděte svou mysl a příběhy, které vám předhazuje, a jednoduše se spojte se svým srdcem. Ono už ví, jak vám ulevit.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.