Jupí, víkend je před námi! Útlum sice nedovoluje pouštění se do žádných větších akcí, ale i tak se můžeme plně ponořit do radosti. Že k ní nemáte důvod? A kdo vám prosím vás kdy nakukal, že k radosti je nutný?
Páže Ohně je jako malé dítě. Radost je jeho esence. Je hravé, baví ho objevovat svět, všechno zkoumat a na všechno se dívat optikou fascinace a údivu. Připomíná nám to, co jsme už dávno zapomněli, že radost je stav nikoliv reakce na něco. Pokud je ale v našem systému příliš zátěže, příliš strachu, domněnek, iluzí, očekávání, úzkostí, které leží jak balvany v korytě, radost nemůže přirozeně plynout a my ji musíme uměle vyvolávat.
Jaké by to bylo, kdybys připustil, že radost je prvotní stav? Ne smutek, ne provinilost, opuštění, hněv, selhání, ale RADOST? Že radost je to, co je tvému systému nejpřirozenější? Kdyby ses rozpomněl, že nepotřebuješ důvod k povznesené náladě tak, jako nepotřebuješ důvod dýchat?
K radosti nejsou třeba důvody. Stačí jen odložit iluzi, že si štěstí musíme zasloužit a ono nás zase přirozeně zaplaví.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.