To je furt dokola, co? Inu, leden. Zpomalení je totiž jediná možnost, jak najít odpovědi, jak najít svou vnitřní pravdu a s ní spojenou sílu ke změně.
Všimli jste si, že kdykoliv jste zrychlení, tak se ve skutečnosti necítíte? Hlava jede naplno, ale kde je srdce a co se děje v naší pánvi vůbec nemáme tušení. Mohli bychom říci, zrychlení, resp. neschopnost zpomalit je jedním z důsledků emocionálního zranění. Pro část nás, která se bojí bolesti, je jednodušší setrvávat pouze v hlavě. Aby se v ní ale udržela, musí zachovat určitou rychlost. Jako v jednom akčním filmu, když klesnou otáčky, auto bouchne.
Proč je ve skutečnosti tedy tak těžké zpomalit? Protože pravděpodobně začneme klesat hlouběji k sobě, k naším neprožitým emocím a nepracovaným bolestem. Nevím, jestli to víte, ale na stejném místě jako je výše zmíněné, jsou ale také naše vyživující a podporující zdroje. Proto se zpomalit a klesnout vyplatí.
Pokud nejde zpomalit, je za tím vždycky strach. A prozkoumat ho, to už je samo o sobě zpomalení. Mrkněme na želvu na obrázku. Víte, proč je tak pomalá? Protože se nemusí za ničím honit. A proč se nemusí za ničím honit? Protože všechno důležité si nese sebou. Buď jako želva. Zpomal, klesni k vlastním vnitřním zdrojům a přestaň venku hledat to, co už máš dávno v sobě.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.