Probůh, co to zase je? řekla jsem si, když otočila dnešní kartu. Inu, neřeknu nic nového. Slunovrat se blíží. Ne snad, že bychom se kvůli tomu měli cítit provinile, ale jeho síla z našich útrob vytahuje pocity, příběhy a přesvědčení, která je už opravdu na místě odložit a trochu si pročistit trubky.
Kdo by neznal pocity viny a výčitky, obrazy, které se donekonečna vrací a v nejméně vhodný okamžik nás zase vykrákají za vlasy. To ale není všechno, co se skrývá pod touto kartou. Její základní dynamikou je totiž tlumení vlastní síly. Důvody jsou různé: ze strachu, že ublížíme, že učiníme kroky nebo řekneme věci, které se už nedají vrátit, že uděláme fatální chybu. Raději se vzdáme své síly a upadneme do depky a sebemrskačství, než abychom si do ní plně stoupli a následovali ji.
Až se dnes objeví ten prazvláštní stav nemohoucnosti a malosti, zbystřete. Není třeba jít do velkých dramat, stačí si jen udržet bdělost a uvědomění, že už nejsme malé děti. Naše síla je na místě a následovat ji prospěje nejen nám, ale i širšímu okolí. Ano, naše činy vyvolají důsledky. Pokud je ale budeme konat jako dospělí, jsou mocným posunem na naší cestě.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.