A zase zpomalíme, spočineme a uvolníme se. Včera jsme měli možnost osahat si vlastní sílu a dnes počkáme, co z toho vzejde. Trpělivost je čím dál moje oblíbenější. Jednoduše se těším. A když se do těšení ponořím, je stejně vyživující jako by se to, na co se těším, už dělo.
Abychom se mohli radovat z čekání, potřebujeme důvěru. A co si budeme povídat, té je v našem systému jako šafránu. Naštěstí to nic neznamená. Důvěra se dá budovat a kultivovat stále, jako třeba dnes.
Zkuste se na chvíli naladit na to, co potřebujete k tomu, abyste důvěřovali, že všechno jde podle plánu a pro vaši výživu a růst. Jaké kvality by mělo vaše nitro obsahovat, aby bylo v pořádku dnes kouknout z okna a říci si, dnes ještě ne. Naše netrpělivost je totiž synonymem pro strach, že nás někdo předběhne, že vyjde najevo, že to, co chceme si ve skutečnosti nezasloužíme, že když to neurveme včas, tak mineme svou jedinečnou šanci a do konce života se budeme utápět v selhání a provinilosti.
Příroda nám pomůže. Představ si, že by dnes rozkvetly trnky a jabloně. Celá úroda by se zmařila, ještě není čas. Příroda se možná pod sněhovou peřinou vrtí a pomalililinku se probouzí, ale rozhodně nehodlá během víkendu předvést všechny své dary a zázraky.
Zatím jen pomaličku nabírá sílu a sama dost dobře ještě neví, kdy ji dá světu na odiv. A tak i my čekejme, s hlubokou důvěrou a vědomím, že i když to vypadá, že se nic neděje, někde hluboko, daleko jsou přípravy v plném proudu. Evoluci nejde zastavit. Jde ale svou zbrklostí předběhnout to, co tak toužebně vyhlížíme.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.