To rozlišení mezi obětí a tvůrcem je v tyto dny naprosto nekompromisní. Včera i dnes visí ve vzduchu. Oběť utíká do snů, povzdychuje si, co by kdyby a veškerou svou energii stráví na tvorbu vzdušných a nerealizovatelných snů. Tvůrce si vysní sen do posledního detailu, pak seskočí z obláčku a jde činit kroky. Kým dnes budeš Ty?
Sen přináší lepkavou energii směsi lenosti, únavy, rezignace a nedosažitelnosti. Jeho základním přesvědčením je povzdech: tohle se může stát leda tak v pohádce nebo v americkém filmu. Podtrženo sečteno, rozhodně ne nám. Už jsem vám říkala, že v roli tvůrce jsme vlastně pořád? Takže pokud věříte nedosažitelnost, tvoříte ji.
Základním rozdílem mezi snem a záměrem je, že sen slouží k úniku od současné reality, kdežto vize či záměr slouží k její proměně. Je jednoduché se splést a ještě jednodušší se v tom zamotat jako do pavoučího kokonu. Jako vždy nám pomůže upřímná sebereflexe a prozkoumání svých motivací: upadám do snění proto, že to je jediný způsob, jak se s některými věcmi potkat, nebo proto, abych se na ně detailně naladil/a a pak je cíleně začal/a vytvářet?
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.