Léto je tu! Jaké bude? Co všechno chceme stihnout? Jaké si to letos už konečně uděláme? Co všechno musí být perfektní, abychom si to mohli užít?
Ach, ty naše oblíbené podmínky. Objevují se cyklicky a pravidelně. S každým nádechem někde hluboko klíčí otázka mám právo? co když se nadechnu špatně? nemám si trochu vzduchu nechat pro případ, že by pro příště nebylo? budu umět správně vydechnout? Já vím, zdá se vám to přitažené za vlasy, ale bohužel, realita našeho nervového systému je taková, že není.
Podmiňováním jsme naprosto prolezlí. Od početí nás z čiré lásky, jestli je s námi všechno v pořádku, kontrolovali, měřili, hodnotili. Na začátku je vždycky láska, ale ne vždy dojde až k příjemci. Cestou se už nejednou proměnila v pochyby, zda bychom neměli být jiní, lepší, funkčnější.
Včerejší slunovratové téma stále pokračuje. Jsme dost? Nejsme už příliš? Budeme přijati, oceněni, uznaní? Jsme milovatelní? Jak jinak, je potřeba začít u sebe. Na určité úrovni je jedno, jak moc bylo poškozeno naše sebevědomí a sebehodnota, otázka zní, zda tomu budeme věřit i nadále.
Jaký by byl náš život, kdybychom odložili všechny pochybnosti? Jaký by byl náš nádech a výdech? Budoucnost se mění v přítomnost a přítomnost léčí minulost. Teď zkus všechno odložit a nadechnout se do svobody života. Nevadí, že za chvíli tě zase zbičují pochyby, máš k dispozici svůj dech a příležitost přítomného okamžiku.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.