Dnes krátce, mám toho moc, tak ať to zbytečně neodkládám! 😃 Odkládání nám nedovolí naladit se na sebe a určit si opravdové priority. Pokud bychom to udělali, objevila by se totiž i zdravá síla a energie to následovat a udělat, co je potřeba.
Kdykoliv odkládáme, odkládáme sami sebe stranou. Naše prožitky pro nás nejsou důležité, je nám jedno, že sebe vystavujeme frustracím a strachu ze selhání. Prostě když odkládáme, tak se silně nepodporujeme. Schválně, najdi si činnost, kterou před sebou valíš a ne a ne ji udělat nebo dokončit. Představ si celý proces, který tě čeká a nalaď se na své emoce. Jak se cítíš? Jakého prožitku se bojíš tak, že odkládáš fyzický krok?
Při odkládání totiž primárně nejde o tu nepříjemnou práci, kterou nemáme rádi, ale o emoce, které s ní máme spojené. Nevyhýbáme se práci, ale emocím. Je na čase s tím přestat. Tedy ne primárně s prokrastinací, ale s nepřijetím odpovědnosti za to, co si děláme doopravdy. Říkáme si: když prožíváš tohle, tak mne nezajímáš. Nepřijde vám to nějaké povědomé?
Začni tím, že si dáš alespoň tolik respektu, že každé odkládání na okamžik prozkoumáš, abys zjistil, o co tu jde doopravdy. Utíkat od toho k mobilu, seriálům, jídlu, úklidu znamená, že zase utíkáš jen a jen od sebe.
Já osobně jedu své odkládání zkoumat k moři. Mějte se tu fajn a další karta bude v pondělí 19. června. Ahoj!
Pěkný týden!
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.