Děláte kompromisy? Trápí vás to? Nemůžete si pomoci? Anebo jste naopak striktně nekompromisní? Pojďme dnes trochu změnit pohled na kompromisy. Otázka totiž nezní, zda je dělat nebo nedělat, ale z jakého důvodu. I kompromis může mít své přesahy, pokud jej neděláme ze strachu.
Když se dva dohodnou, že malinko ustoupí ze svých pozic, aby se sobě mohli paradoxně více přiblížit a vytvořit něco většího než jsou oni sami, pak vzniká zdravý kompromis. V takovou chvíli jsme schopni uznat, že jednotlivec nemá takovou moc a sílu jako synergie více srdcí.
Pokud ale ustupujeme ze svých pozic, abychom je ze strachu, že nás někdo odmítne, podstoupili někomu jinému, nic nevytváříme, tedy kromě bezmoci, křivdy a zahořklosti. A stejné je to s nekompromisností. Není lepší. Protože ji ovládá stejný strach. Aby nám náhodou nikdo nevzal ani píď z naší (často domnělé) síly, nikdy nevytvoříme žádný přesah.
Je to jako se vším. Je potřeba za tím najít motivaci: je to strach nebo láska? Je to pocit nedostatku nebo důvěra? Až dnes budete přešlapovat na místě a přemýšlet, jak to udělat správně, dejte si pár nádechů a ptejte se sami sebe, co tím pro sebe chcete získat a o co rozhodně nechcete přijít.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.