Leden se chýlí ke konci, bože jak to uteklo, všimli jste si? I přesto, že venku panuje mráz (tedy alespoň tady u nás), tak uvnitř nás se něco pomalinku začíná vrtět. Ještě to spí, ale je patrno, že spánek už není tak hluboký a umrtvující.
Ještě stále nás zbytky ledna učí, jak nic nedělat. Ještě chvilku v tom zkusme setrvat. A zároveň přizvěme tichou radost. Té totiž na vnějších důvodech nezáleží. Žije si vlastním životem a je tu stále. Tetelí se někde uvnitř nás, i přesto, že rozum řve své argumenty k neštěstí, dramatu a blbé náladě.
Páže Ohně je čirá energie investovaná do radosti ze života. Její poselství je jasné. Pokud máme energii, tak to rozhodně neznamená, že ji máme hned investovat do budování něčeho nového, do činů, aktivit. Znamená to, že se především máme radovat, jen tak. A pokud to nejde, pak je na místě prozkoumat naše předsudky ohledně toho, co si pod pojmem štěstí představujeme a především, o jakých podmínkách jsme přesvědčeni, že musíme splnit, abychom právo na štěstí a radost tvrdě dobyli.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.