Někdy pochybuji. Pochybuji o své práci, o svých kvalitách, o cestě, po které kráčím, o svých cílech. A v neposlední řadě i o sobě. Jsou chvíle, které mne zlomí v pase a já horko těžko nacházím zdroje, které by mi pomohly udržet si nadhled v propadu. V takových dnech cíleně vyhledávám kartu Existence a ponořím se do jejího posvátného objetí.
A dnes ji tu máme. Překrásnou podporující energii, která nám říká, že je tak trochu jedno, jak se vidíme a jak hodnotíme náš život a jeho dílčí úseky. Jaké by to bylo, kdybys připustil/a, že Existence o tobě vůbec nepochybuje, nemá žádné výhrady k tvému vzhledu, kapacitám, činům, chování? Že tě vidí jako jedinečný celek a něco tak pomíjivého jako je dílčí selhání, kterým ty se zaobíráš už pár dní, vůbec neřeší?
Já tuhle kartu upřímně miluju. Umožní mi znova se nadechnout a připomenout si, že jsem mnohem víc než to, co na sobě nebo ve svém životě aktuálně nejsem schopna skousnout. Ukazuje mi mne jako jeden geniální a neopakovatelný komplexní celek, ne jako chybu vytrženou z kontextu.
A víte co? To ještě není všechno. Ve chvíli, kdy se s takovým obrazem propojíme do morku kostí, kdy na chvíli prožijeme pocit, že v naší odhalenosti fyzické i psychické nás právě teď miluje celý Vesmír, stane se zázrak. Když se totiž přestaneme zaobírat neustálým osobním bojem a nesouhlasem, konečně můžeme přijmout svou sílu a zdroj. A pak se stáváme opravdovými tvůrci vlastní existence.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.