Každé ráno poctivě míchám balíček karet a jednu pečlivě vytáhnu. Dnes při míchání mi jedna udělala doslova šipku na stůl. Ta touha být vybrána a viděna nešla přehlédnout. Takže tu ji máte.
Byly doby, kdy jsem se nad poselstvím této karty dojímala k pláči. I dnes mnou projede vlna vděku, když se objeví. Přináší čiré nebeské objetí a konejšení, takové, kterého jsme jako děti, nechci říci příliš nezažili, ale rozhodně neměli dostatek.
Dnešní poselství je o tom, že jsme v pořádku, z principu naší existence. Jistě, je tu spousta vad na kráse a spousta věcí, na které pravděpodobně nejsme úplně hrdí, ale všechno to sem patří. To všechno vytváří punc jedinečnosti a komplexnosti. Nelze být dokonalý. Lze být lidský.
Zkuste se vidět jako stavebnici puzzle. Stačí, aby nenávratně zmizel jeden dílek a celý obrázek je k ničemu. Když si dobře prohlédnete dnešní kartu, uvědomíte si, že k vám shlíží celý Vesmír. A chce, abyste se taky tak viděli, v celé komplexnosti. My bohužel tuto celistvost míjíme a většinu života se zaobíráme několika dílky puzzle a pořád jen řešíme proč mají zrovna takový a onaký tvar a barvu. No proč? No protože přesně takhle se hodí do celku.
Máme celý víkend na to smířit se s tím, jací jsme a kde se momentálně ve svém životě nacházíme. Ne, to není rezignace nad vlastním životem, to je naopak odvaha mu říci své plné ano a přestat bojovat se sebou samým. Ať se daří.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.