Ajaj. Dlouho nám ta lehkost a důvěra nevydržely. Inu což, berme jen jako další tréninkový den, abychom si protáhli emocionální svaly. Podmiňování je totiž fakt zásah na solar.
Tento ďábelský našeptávač je nositelem silných pochyb. Znejišťuje naše vize a přání, stejně jako naše kvality. Jeho záměrem je rozložit nás zevnitř, protože pak si nás může vodit jako marionety. O kom to mluvím? No přece o našem vnitřním strachu, že nejsme dost.
Tahle energie se objevuje už v samotném dětství a ve většině případů byla jedním ze základních pilířů výchovy naší generace. Když bude pěkné vysvědčení, bude kolo. Když si uklidíš, můžeš si pustit televizi. Když budeš hodný, budu tě mít ráda. Forma a tón pokládání těchto podmínek bohužel způsobili, že jsme uvěřili tomu, že být jen tak nestačí. Abychom si zasloužili pozornost, vřelost a lásku, musíme udělat vždy něco extra.
Střih. Současnost. Dnes už pochopitelně rodiče nepotřebujeme k tomu, aby nám kladli podmínky (ačkoliv někteří se o to stále urputně pokouší), dnes si vystačíme sami. Až vydělám dost peněz. Až zhubnu. Až budu mít vztah. Až uběhnu maraton. Až si nechám udělat nová prsa. Až zvednu na benč 100 kilo. Až se zbavím ega. Až se naučím ovládat své emoce. Až se naučím meditovat. Až budu číst auru. Až budu výjimečný/á. Ne teď a rozhodně ne za těchto podmínek.
Je dobré mít cíle. Ale důležité je udržet si bdělost a pozornost vůči sobě, protože často se to zvrhne v dost bolestivý postoj vůči nám samým, který říká: dokud toho nedosáhneš, nestojíš za nic. A přitom tak, jak jsme jsme opravdu dost. Kdyby nás bůh chtěl jiné, tak tu moc má, věřte mi.
Takže otázka pro dnešní den zní: za jakých podmínek se máš rád/a? A jak se k sobě chováš, když tyto podmínky v danou chvíli nejsi schopen/a naplnit?
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.