A je tu další pondělní výzva, tentokrát na téma oběť. Já této kartě často říkám oběť systému. Kdybychom mohli, tak si přece vyděláme, jsme zdraví, máme funkční vztahy, jsme šťastní! Ale my nemůžeme! Systém, partner, vláda, počasí, věk, zdravotní problémy nám v tom brání. Tak rádi bychom žili lepší život, ale okolnosti jsou proti nám.
Obrázek této karty mám moc ráda. Je geniální. Malé dítě stojí u zavřené branky a kouká ven skrz mříže, jak symbolické. Kdybychom mu mohli pohlédnout do obličeje, určitě by mělo nudli u nosu. Je tak zaměstnané pocitem bezmoci, že ho ani nenapadne cokoliv zkusit. Toužebně kouká k duze a utápí se v roli oběti, které někdo brání jít za svými sny, radostí, štěstím. Je tak ponořené do paralýzy a do iluze, že ho tu zavřeli, že ho ani nenapadne ujistit se, zda je to pravda. Určitě víte, kam mířím. Zámek totiž vůbec není zamčený.
A stejné je to s naším každodenním pocitem oběti, zkrátka ji věříme a hotovo. To, že je to domnělá iluze, je nám jedno, kdo by se v tom chtěl furt šťourat. Jsou pochopitelně věci a situace v našem životě, na které nemáme absolutní vliv. Jenže to z nás nedělá oběti. Obětí se stáváme až ve chvíli, kdy si ji sami zvolíme.
Vždy totiž máme volbu, jak na jakoukoliv situaci zareagujeme, zda jako oběť nebo zda jako dospělý, nebo tvůrce chcete-li. Oběť ukáže prstem a řekne to oni, dospělý/tvůrce se zamyslí a zeptá se sám sebe: jak to souvisí se mnou? Jaký díl mám na této situaci? Přiznat díl totiž znamená, připustit sílu ke změně. Oběť za nic nemůže, a tak ani nemůže nic změnit.
Rozhodně pocit oběti nechci zlehčovat. Když se objeví, je někdy k nepřežití a je těžké si najednou říci, héééj, tak se na to podívej jako tvůrce, ne? Tento pocit nás totiž katapultuje do našeho dětství, do chvil, kdy jsme opravdu byli vůči dospělým a jejich rozhodnutí bezmocní a odkázaní. Stačí si jen uvědomit, že pocit oběti nijak z vnější realitou nesouvisí. Jsou momenty, které nám zhatí plány, ale co, možná je to navigace k lepšímu cíli.
Já si ochutnala svou oběť nad ránem. A je to jako vždycky, na chvíli jsem jí opravdu uvěřila. Nevadí, to, co mění situaci je uvědomění si, v čem se nacházíme a schopnost to pojmenovat. Až se dnes i ty ocitneš v oběti, nezapomeň dýchat. Je to jen iluze, i když sakra silná. Zkus se porozhlédnout a ujisti se, že vrátka nejsou zamčená, jako vždy.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.