Nádech. Výdech. Bude nás to drtit i dnes. Je dobré nepanikařit. Ledasčemu se dá vyhnout, když opravdu citelně zpomalíme a spustíme pozornost hlouběji do těla. Setrvání v přítomnosti, v kontaktu s vlastními emocemi a dobrém uzemnění nás dnes zachrání od nejedné křivdy, nejedné hádky či prásknutí dveřmi.
Neberte si to osobně. Pravděpodobně to nevypovídá nic o vaší duchovní cestě, kolik jste toho vyčistili, propustili, uzdravili. Vypovídá to jen o vaší dnešní kapacitě nervového systému a ta bude pravděpodobně mizerná. Stejně jako náš spánek, nálada, počasí. I takové dny jsou a je třeba jimi pouze bez dramat projít. Zase bude líp.
Takže, co ten dnešní Lakomec? To je vám taková naše vnitřní postavička, která škudlí. Ani ne tak hmotné statky a dukátky, ale kontakt. Neřekne, neukáže, odvrací se zády, uráží se, kdykoliv není po jejím. Trestá své okolí tím, že s nimi odmítá komunikovat. A trestá je proto, protože si myslí, že okolí jí něco dluží. Mělo se zachovat jinak, něco říct jinak, udělat.
Asi tušíte, že tahle postavička je ryze dětské povahy. Malé trucovité dítě. Nevadí, že v nás je. Má právo trucovat, nezacházelo se s ním příliš empaticky. Co ale opravdu HODNĚ vadí, je, že se s ním ztotožňujeme a používáme jeho praktiky, které pochopitelně nikam nevedou a nic konstruktivního nepřináší.
Některé situace jsou tak bolestivé, že jediná možnost je z nich utéci. Znám to sama moc dobře. A dodnes to často dělám. Ale nikdy nedovolím, abych uvěřila iluzi, že je to tak v pořádku a že na to mám právo. Je to krajní reakce. A tento přístup mi dovoluje opustit stav Lakomce a vrátit se do dospělosti nadhledu, ochoty znova vejít do kontaktu, probrat to, omluvit se.
Pokud zastáváte teorii, že máte právo na své excesy, protože vám ten druhý něco způsobil, vězte, že to není pravda. Ano, možná se dotyčná osoba zachovala jako prvotřídní kretén, ale pravda je, že vás to zasáhlo, vás to tak zranilo, že vás to vykoplo z vaší integrity. Proto je to jen a jen váš problém, za který evidentně nechcete nést odpovědnost.
Přeji vám den plný úlevného uvědomění, že to, co tak strašně bolí, nesouvisí s touto realitou a lidmi, kteří to, byť, aktivovali, ale se starým dětským příběhem. Tohle je naprostý začátek, jak vysvobodit svého Lakomce a především sebe ze zakletí starých křivd, které pořád dokola probíráme v domnění, že to jsou naše poklady. Ve skutečnosti se však hrabeme v psích exkrementech.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.