Hvězdy tomu přejí, že se v nejbližších dnech dotkneme naší opravdu esenciální bolesti. Já vím, není to nic, co bychom vítali s otevřenou náručí, ale s některými tématy je prostě zdravé se konfrontovat.
Trojka Mraků symbolizuje stav bezmoci. Jenže, pokud se cítíme bezmocní, je to znak toho, že se v nás probudil starý dětský příběh. To samozřejmě samotný prožitek nezlehčí, ale můžeme získat určitý odstup a prozkoumat dynamiky, které v nás momentálně probíhají.
Obvyklou reakcí na bezmoc je odpojení. Jednoduše se izolujeme od vnějšího světa, ale především od domnělého zdroje bolesti v sobě. Prostě odcházíme ze systému a jsme duchem nepřítomní. Tahle strategie je pochopitelně funkční, co se kontaktu s emocemi a bolestí týče, ale jinak je fakt k ničemu. Je to čirý útěk. A pokud se nerozhodneme vědomě jinak, nezbývá nám než sami před sebou utíkat už navždy.
Rozdíl mezi retraumatizací a rehabilitací dětského příběhu je velmi malý. V obou případech je potřeba se svou bolestí znovu potkat. Ovšem zásadní změna je v tom, zda nás situace znovu stáhne do emočního víru a my znovu bojujeme s bezmocí jako tehdy, nebo zda se do toho příběhu vrátíme v dospělé energii, abychom „jen“ uznali a obejmuli bolest, kterou jsme z důvodu přežití zapouzdřili.
Možná, že energie následujících dní nebude tak dramatická, jak popisuji. Každopádně se od nás chce, abychom takzvaně kousli do kyselého jablka a vypořádali se s věcmi, před kterými strkáme hlavu do písku a nabízíme tak světu zadnici k nakopnutí s rozběhem.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.