A zase zpátky do reality a každodenních procesů. Chci vás ujistit, že to hned při pondělku nemusíme urvat. Kdo ví, co všechno nás ještě čeká a na co všechno budeme ještě potřebovat sílu a kapacity.
Základním poselstvím Rytíře Duhy je, že všechno, za čím se honíme tam venku, máme k dispozici uvnitř a to je ten primární důvod, proč není kam spěchat. A ten druhý, silně navazující je, že když jsme zrychlení a ženeme se za štěstím, láskou, uznáním, zdravím, osvícením, nemáme šanci klesnout do hlubin svého nitra a tam tyto zdroje objevit. Já vím, že jsou chvíle, kdy je opravdu těžké připustit, že na tom, co se nám zdá tak nedosažitelné, doslova sedíme. Taky jsem si všimla, že to je pro nás těžké právě ve chvílích, kdy máme rychlost dostihového chrta na dráze.
Čím pomalejší pohyb, tím větší ponor. Co se stane, když dnes přestaneš spěchat? Na první dobrou se pravděpodobně potkáš se svou bolestí a strachem. A dál? Co ze za ní, co s ní můžeš udělat, kam tě dovede, co ti nabízí? Můžeme strávit život ve falešných kompenzacích anebo se konečně ponořit ke své vlastní podstatě. A proto dnes zpomal, pohybuj se pomaleji, jez pomaleji, mluv pomaleji. Ponoř se do přítomnosti.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.