Nevím, jak pro vás, ale pro mne byl včerejšek jasnou lekcí a zrcadlem, že to největší peklo si ve výsledku děláme jen my sami svými získanými přesvědčeními, neregulovaným strachem a uzavřeným srdcem.
A proto je tu další den a další příležitost. Zažít uprostřed týdne znovuzrození mi přijde jako malý zázrak. A vlastně proč ne? Je tu k dispozici každý den stejně jako naše vnitřní peklo, záleží jen na tom, k čemu se přikloníme a pro co se rozhodneme.
Ano, Desítka Mraků totiž hovoří o volbě. A zároveň nám dost nekompromisně ukazuje, jak si své volby a možnosti nevědomky zužujeme. K pochopení nám pomůžu překrásný příměr o lvu a velbloudu. Na první pohled není rozdílnějších povah. Velbloud jen stojí a čeká na pokyny, k tomu je určen. Lev je zase svým pánem a nikdy nikoho poslouchat nebude. A přece jsou jeden jak druhý. To, co je spojuje je strach a absence volby. Velbloud ze strachu, že bude potrestán, nikdy nebude sám sebou a lev, že strachu ze zrady, zklamání a ponížení k sobě nikdy nikoho nepustí blíž.
Možná si říkáte, a co já s tím? Tohle: pokud jste uvízli v iluzi, že něco nejde, nelze, nemůžete, nesmí se to, to byste ale nikdy neudělali, už jste jako lev nebo velbloud. Ovládl vás strach a věříte, že nemáte volbu. Jestliže věříte, že všem musíte vyhovět, nikoho nesmíte odmítnout, jste jako velbloud. Jestliže věříte, že nikomu se nedá věřit, jste jako lev. Váš život je jedna obranná reakce.
Znovuzrození netkví v tom, že velbloud se z nuly na sto začne chovat jako lev a naopak. Znovuzrození přichází, když objevíme strach, který nám našeptává, co všechno nesmíme, abychom nebyli zraněni.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.