Včera jsem si poprvé uvědomila, že začínám v kostech cítit letní slunovrat. Bavily jsme o tom s jednou klientkou. Ty zimní jsou pro mne chronicky známé: ponor do tmy, obklopena stíny a samotou, nic nového pod sluncem. Ale letní slunovrat má poslední roky tak nějak jiné grády. Síla chce být projevena, potenciál bez skrupulí naplněn a pokud tomu něco stojí v cestě, bude to nemilosrdně sežehnuto.
A proč o tom píšu už dnes? Je potřeba začít chystat, abychom nebyli překvapeni silou vlastních erupcí. Čím větší skládka, tím větší, smradlavější a delší oheň. Takže využijme tento víkend na úklid ve vlastním nitru. Seberme všechnu sílu a pošleme do vodě stará přesvědčení, iluze a rigidní obrazy vlastní identity. Rodí se tu něco nového a pokud před tím nebudeme čistí a prázdní, bude to bolet.
Vyčerpání nám připomíná, kolik energie věnujeme mechanismům, abych něčeho dosáhli, něčemu jinému se vyhnuli, něco si za každou cenu udrželi: sebehodnotu, partnera, lásku, peníze, zdraví. Celé to pinožení vychází z hrozného omylu, že když to pevně nebudeme ovládat a kontrolovat, tak že to nadobro zmizí. Uf, takový tlak a taková nejistota.
Jestliže jsi unavená/ý, poctivě se mrkni na to, do čeho investuješ, za čím se ženeš a co se stále snažíš vybudovat. Jakého pocitu chceš díky tomu dosáhnout? Já unavená jsem, dlouho jsem si myslela, že to souvisí s odvedenou prací posledních měsíců, ale dnešek mě nutí opět zrevidovat svou vnitřní krajinu a ujistit se, zda před něčím neutíkám. Slunovrat se blíží.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.