Vyčerpání není apriori špatnou zprávou. Je nepohodlné, to dozajista, může být i bolestivé, ale především je léčivé a velmi užitečné. Pokud máte pocit, že vyčerpání vás zdržuje ve vašem rozletu a výkonu, promiňte mi mou upřímnost, chybí tu pokora.
Já mám tuto kartu nesmírně ráda, a důrazněji jsem se ji naučila chápat, když jsem ji měla jako kartu roku. A v nejbližších dnech budu mít příležitost si ji opět osahat z různých úhlů pohledu, protože je to moje karta na měsíc prosinec.
Na první dobrou Devítka Ohně hovoří o tom, že pokud se cítíme vyčerpaní, jdeme proti sobě, nenasloucháme si, hrneme věci pod rouškou poněkud nezdravé motivace – co tomu řeknou lidi/rodina, protože se to tak dělá, co si o mne pomyslí, měl/a bych být nějaký/á. Někde uvnitř živíme mašinerii pseudohodnoty a sebeklamu. A to je velmi vyčerpávající.
Naštěstí je tu dnešní obrat. Naše investice do masky důležitosti nabere takových rozměrů bizarnosti, že bude téměř nemožné to nevidět. A to je další poselství této karty: vyčerpali jsme všechny možnosti, jak utéct před svou vlastní vnitřní pravdou a zranitelností. Jako bychom vystříleli všechny náboje, je po všem.
Nezbývá než se vzdát nebo nám zbytek sil bude odebrán násilím, jen abychom konečně přestali páchat škody na sobě. Nezbývá než si připustit syrovou pravdu, co nám dělá dobře a co ne a oddělit zrno od plev. Existence nás nechce vidět na kolenou, chce nás vidět zářit autenticitou a sebeláskou. A proto nám vezme všechny naše „hračky“ a nástroje, všechny to násilí páchané na nás samotných. Vivat vyčerpání.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.