Přituhuje. Tedy nevím, jak u vás venku, ale v naší vnitřní krajině rozhodně. Magie zimního Slunovratu už visí ve vzduchu a jeho gravitace nabírá na síle. Je jedno, jestli ho uctíváte, v tyto dny se zkrátka vyplatí malinko zpomalit a trochu sledovat, jaké myšlenky a vnitřní hlasy se vynořují. Ne vždy jsou totiž adekvátní a často už vůbec ne aktuální.
S dnešní kartou bychom si na první dobrou mohli zalézt v lepším případě pod peřinu, v horším do kanálu, a nevystrkovat nos až do jara. Ano, takové peklo si umíme uvnitř vytvořit. Za mne je provinilost jedna z nejnepříjemnějších emocí. Stravuje mne zevnitř a já cítím, jak se zmenšuju a zmenšuju. Naštěstí je to iluze, i přesto, že se jeví naprosto skutečně.
Kdykoliv cítíme provinilost, splynuli jsme se starým dětským příběhem, kdy to na nás hodili. Ty velcí, kompetentní rozhodli, že za jejich pocity selhání může malé dítě. Ne, tato karta není o hledání viníka. Spíše se snaží poukázat na totální bizarnost celé situace a na to, čemu jsme uvěřili a co žijeme i v dospělosti.
Až vás dnes zalije vina, zkuste tomu malému dítěti v sobě říci, to není tvoje vina. Dokud totiž věříme, že za něco můžeme, nemůžeme to napravit, můžeme být za to jedině po zásluze potrestáni. Opakem provinilosti není nevinnost, ale odpovědnost. Znamená to, že umíme převzít díl odpovědnosti a pokusit se o nápravu. To ale vyžaduje vystoupit z role provinilého dítěte, protože to tehdy možnost nápravy nemělo.
A zároveň někde na pozadí pamatujte, že jednoduše energeticky přituhuje. Pole chce být při Slunovratu co nejprázdnější, a tak poukazuje na všechno, co už nepotřebujeme a má být propuštěno.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.