Ajta! To mi při pohledu na dnešní kartu proběhlo hlavou. Co si budeme povídat, Vina má nade mnou magickou moc. Když ji vidím, už se cítím provinile. A to pro dnešek vypovídá jen a jen o jediném, a sice navýšit soucit vůči sobě na maximum.
Vina ve mně vyvolává jasné přesvědčení, že ten den zase něco totálně podělám. Ta zkušenost je v mém systému zkrátka zapsaná příliš hluboko a aktivuje se okamžitě. Mám v zásadě dvě možnosti. Buď tomu budu věřit a půjdu tomu naproti, abych si večer mohla říci, já to říkala! Anebo zeširoka obejdu celý koncept viny zaměřený na nesprávné činy a rozhodnutí tam venku a rovnou ošetřím tu malou vyděšenou část uvnitř mne, která se zase bojí, že to zmastí.
Osmička Mraků nás doslova katapultuje do našeho dětství. Najednou věříme, že s námi něco není v pořádku, že jsme absolutně nedostateční, kam šlápneme, tak tráva neroste (schválně se zaposlouchejte do svých interních hlasů a přiřaďte jim obličej – jak prosté, že?) a bez námitek přijímáme trest.
Vymanit se z provinilosti je opravdu náročné, ale pro začátek hodně pomáhá uvědomit si, že to jak se v souvislosti s provinilostí cítíme, ve skutečnosti znamená, že se nám „jen“ zapnul nějaký hodně starý nervový okruh, který s aktuální situací vůbec nesouvisí.
Být v provinilosti už totiž v dospělosti nepřináší žádné benefity. Dříve ano, když jsme vyjádřili lítost nad rozlitým mlékem, čas od času se nám dostalo alespoň nějakého kontaktu. Ale dnes si akorát tak vysloužíme to, že s námi okolí zase bude jednat jako s malým děckem. A proto se raději obejměte a místo všech těch litanií ve vaší hlavě si jen řekněte: to nic, to se může stát každému. 😘
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.