Některé dny jsou opravdu těžké. Ztrácíme víru, sílu, smysl, směr. Ale já někde hluboko věřím, že v ani jeden moment, sebehůř vypadal, nezůstáváme sami. Když už není, kam se obrátit pro pomoc, vždy je kam s pokorou vyslat modlitbu. Ne, nebojte, dnešní den nebude tak hrozný, aby nám zbyla jen ta modlitba. Ale je zkrátka dobré si to připomínat.
Dnešní Trojka Duhy nám přináší naději. Pokud uvěříme, že náš život směřuje ke světlu, prosperitě a boží slávě, mnohé se zjednoduší. Pochopitelně máme svobodnou volbu nic z výše uvedeného nenásledovat. A to je ten moment, kdy se na své cestě ocitáme sami.
Dnes to bude tak trochu o andělech a průvodcích. Jestli se vám obrací oči v sloup, tak to přeskočte. Já na ně věřím, často se k nim obracím, případně svého strážného anděla žádám, ať si promluví se strážným andělem někoho, s kým mi to drhne. Ale hlavně věřím, že i oni promlouvají ke mně. Dovolím si nechat pomoci, nemít všechno ve svých rukou a důvěřovat. Přece jen, koukají na mne z výšky a mají lepší přehled, kudy jít.
Na to, abych je ale slyšela, se musím malinko ztišit a vzdálit se od vlastní uřvané hlavy, která má na všechno svůj názor. Musím mít otevřené oči a srdce, protože odpověď může mít rozmanitou podobu. A někdy musím počkat. Ale vždycky, vždycky ji dostanu.
Modlitba je totiž vždy vyslyšena a vždy dostanete odpověď. Často ovšem takovou, která se vám nelíbí. Protože modlitba není způsob, jak dostat všechno, co si umanete. Je to způsob, jak se dostat na tu správnou cestu k sobě, k laskavosti, k prosperitě. To až zase budete remcat, že vás nikdo neslyší.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.