To věčné téma intuice. Máme ji nebo nemáme? Jak přesně vypadá? Co když se spletu? Radši to nebudu následovat.
Trojka Duhy nám připomíná, že na svůj život nejsme sami. Můžete tomu věřit nebo ne, životu je to jedno. Jediný rozdíl bude v tom, jak vy se budete cítit – buď opuštěně a bezmocně, nebo ve větším bezpečí, lehkosti a důvěře.
Jsou chvíle, kdy se na naší cestě zasekneme. Máme pocit, že nevíme kudy. Kéž by nám někdo ukázal směr. Moje zkušenost říká, že když nevidím směr, pravděpodobně k němu stojím zády (a často se vztekám, jak je Vesmír nespravedlivý, že mi nechce ukázat cestu!).
Máme totiž tendenci cesty vyhledávat ve známých vodách a k novému se točit zády. Což znamená, že když už se naše vedení rozhýbe, tak ho raději zase popřeme. Naši andělé a průvodci se s námi někdy pekelně nadřou. Vlečou nás k zářivé budoucnosti a my sveřepě trváme na temnotě, kterou opouštíme.
Tak si přešlápni a zkus se otočit a podívat jiným směrem. Otevři se novému. Nemusíš nic vymýšlet, nabídka je dávno daná a věř mi, opravdu je bohatá. Stačí mít koule místo do zaplivaného bistra v kročit do pětihvězdičkové restaurace.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.