Ten pocit, kdy stav je daný, ale hlava si ještě stále myslí, že to má ve svých rukou. Iluze, že volíme a rozhodujeme, versus ultimátní přijetí. Možná si ve skrytu říkáte, co je todle zase za drama při pondělku, a máte pravdu. Může se to klidně odehrát na zdánlivě nedůležité drobnosti, která ale významně vychýlí trajektorii budoucnosti.
Na nějaké úrovni se transformace děje každý den. Něco nenávratně končí, jeví se jako nefunkční, z ničeho nic se změní. Můžeme tomu říkat život a jen tak tím proplouvat, stejně tomu nelze uniknout. Anebo, anebo jen malinko víc pootevřeme své srdce, a udělat tak více prostoru zvědavosti.
V klasickém tarotu se dnešní karta jmenuje Smrt. Na první pohled dost nemilosrdně utne životnost věcem a událostem, které už nejsou funkční, ale hlubší pohled ukazuje, že dříve nebo později bychom to sami odložili, jen jsme byli požehnáni urychlením. To, na co bychom přišli za půl roku nebo za rok, stane se dnes. Bohužel, dnes to vypadá jako tragédie.
Jediné, co dnes musíme udržet na uzdě je naše mysl. Život jde dobře a pokud to tak začneme vidět, bude dobře. Pokud ale podlehneme dramatu a lomení rukama, bude to o to větší utrpení. Odkud se vlastně vzal ten hluboký existenciální mýtus, že ztráta musí bolet?
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.