Vysledovala jsem, že mé dny jdou lépe, když udržím kontakt se svým vnitřním tichem a klidem. Venku to zurčí a sviští, já se toho poctivě účastním, ale tak nějak s větším klidem. Když přijde turbulence, zase se stáhnu do svého vnitřního bezpečí. Pak nejsem tak náchylná nechat se stáhnout proudem stresu, dramat a každodenních katastrof. Dějí se pořád, co si budem, ale už mě tak neohrožují.
Základním poselstvím Ticha je naděje. Naděje, že to jde žít lépe, ve větším klidu. A to znamená ve větší aktuální přítomnosti. A tento stav nevymyslíme v hlavě. Je potřeba jej poctivě pěstovat, jako sport, hru na nástroj, jako jakoukoliv dovednost. Největší gamechanger je uvědomění, že se necháme zválcovat příběhy tam venku. Jakmile ztratíme kontakt se svou vnitřní oázou klidu a míru, jsme ztraceni v každodenním stresu a frustracích.
A proto nádech a výdech. Najdi ve své vnitřní krajině klidné a bezpečné místo. Na chvíli se tam usaď. Dopřej si klid, tam venku ti nic neuteče. Pro tři nádechy, které tě vyživí, se přece zeměkoule nepřestane otáčet. Jestliže nestíháš, vyživ se uvnitř a budeš efektivnější. Jestliže tě něco trápí, vyživ se uvnitř a bolest nebude tak děsivá. Jestliže máš strach, vyživ se uvnitř a získáš odstup. Jestliže jsou ve tvé hlavě ohňostroje, běž hluboko dovnitř, do svého bezpečného místa a zase načerpej klid.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.