Mám ráda ticho. To vnější, když mne nic neruší, ale také to vnitřní, které je pro mne synonymem bezpečí, klidu a míru. Je fér říci, že mi trvalo roky, než jsem v sobě takové místo našla. A záměrně nepíšu vytvořila, protože ono tam bylo, je a bude odjakživa, bohužel ne vždy o něm víme, nebo v něj věříme.
Ticho přináší příležitost pro pohroužení a meditaci. Neznamená to, že nutně musíte strávit den o samotě a bez všech těch obvyklých šidítek jako je mobil, počítač, televize, hudba, koníčky. Ačkoliv, jednou za čas nám to rozhodně neuškodí. Ticho především symbolizuje svobodu, kterou přináší pouze a jedině to, když si vypěstujeme přístup ke své vnitřní oáze klidu, míru a bezpečí.
Představte si, že někde uvnitř vás, ve vaší vnitřní krajině je klidné a bezpečné místo, kde může vaše mysl spočinout, zastavit se a uvolnit. Kde se nemusíte za ničím honit, cokoliv dokazovat, nedej bože, předstírat. Místo, kde k dispozici všechno, co potřebujete. Místo výživy.
Možná si řeknete, a k čemu to? Tohle místo mi složenky asi nezaplatí. Víte, ano i ne. Náš nervový systém nerozlišuje mezi prožitkem ve vnější realitě a v naší vnitřní krajině. Pokud mu pravidelně budete nabízet vnitřní prožitek bezpečí a dostatku, začne tyto příležitosti a možnosti vnímat i ve vnější realitě místo dosavadního fokusu na nedostatky a ohrožení, které neustále prožíváte na emocionální úrovni.
A proto dnes meditujme! Pěkně s otevřenýma očima! Uprostřed práce, uprostřed natřískaného koupaliště, uprostřed nepříjemného rozhovoru se šéfem nebo hádky s partnerem či dítětem. Ať se tam venku děje cokoliv, neztrácejme kontakt s naším hlubokým vnitřním tichem, které nás vyživí za všech okolností.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.