Měl/a bych být víc pracovitější/štíhlejší/bohatší/úspěšnější/rychlejší/schopnější. On/a je lepší než já. Všichni to známe. Čas od času se v naší hlavě rozezní hlas, který nám omlátí o hlavu, že nejsme dost. Seznamte se se svým vnitřním kritikem.
Naše obvyklá strategie je tento hlas zapudit, vytěsnit, umlčet. Ale ono to obvykle moc nefunguje, že? Napadlo vás někdy, že váš vnitřní kritik se tu vlastně nezjevil primárně jako ničitel vašeho sebevědomí, ale jako váš ochránce? To jsou paradoxy.
Tak tedy, co nám vlastně tento hlas říká? Zjednodušeně, že cokoliv uděláme, tak to není dost dobré. A co po nás teda chce? Abychom to příště udělali líp a rychleji. Ba co víc, nejlíp! A co se stane, až to uděláme nejlíp na světě (tedy krom toho, že to není možné)? Už nikdy nám nikdo nebude moci vytknout, že nejsme dost dobří.
Pác. A je to tady. Vnitřní kritik se nás celou dobu snaží ochránit od toho strašného selhání a zostuzení, které jsme kdysi dávno zažili, když nám pořád předhazovali nebo si z nás utahovali, jak jsme neschopní. Děkujeme vnitřní kritiku za tvou vynaloženou energii.
Mno, bohužel ale vidíme, že způsob, kterým se nás snaží náš vnitřní kritik ochránit je poněkud, jak to říci, nefunkční, protože nás nemotivuje, ale shazuje. Ve skutečnosti vnitřní kritik nasadil laťku tak vysoko, že je nesplnitelná.
Nelze se neustále srovnávat s vnějšími metami. Tam venku vždycky bude někdo, kdo bude lepší/krásnější/úspěšnější než my. Pokud už se potřebujete srovnávat, použijte svou včerejší verzi, protože v takovém případě budete vždy vítěz. Každý den jste o chlup zkušenější, a to se počítá. Každou jednu chvíli děláte své maximum. A ano, jsou dny, kdy jsou naše kapacity opravdu nízké. Obejměte svého vnitřního kritika, upřímně mu poděkujte za jeho práci a nebojte se mu ukázat, že v tuto chvíli jste tou nejlepší verzí sebe sama.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.