A je to tu. Připomínka, že jsme lidé z masa a kostí, že máme své omezené kapacity, že smyslem života není nakvantovat si snovou realitu bez obláčku chmur a potíží, ale udržovat svou stabilitu natolik pevnou, aby obstála při vichrech.
Možná už se to stalo, možná vás to teprve čeká, každopádně dnes ve vzduchu visí kontakt s bolestí. Devítka Mraků, to není jen smutek z něčeho, loučení a zoufalství. Je to esence lidské bolesti. Té, které se od věků snažíme zbavit a která se nás drží, s prominutím, jak hovno košile.
To zásadní poselství dnešního dne je, že pokud momentálně trpíte, není to ničí vina. Neděláte nic špatně, a ten kdo vám bolest zprostředkoval (kdybychom byli hodně povrchní, tak řekneme, že za ni může), je na určité úrovni jen božím poslem. Bolest totiž patří k životu. Čím dříve to přijmeme, tím dříve ze sebe sejmeme břímě hledání jejího smyslu a odpovědí na otázku, proč zrovna my. Pochopitelně velmi záleží na jejím zdravém poměru, o tom ale zase někdy jindy.
Dnešek je zkrátka příležitost k tomu, jak emocionální bolest přijmout a zhodnotit vlastní kapacitu s ní vědomě zůstat v kontaktu. Bez kolapsu, bez obviňování, bez vysvětlování, bez obhajování. S čistým: tohle strašně bolí. Protože bolest, to není je součást života. Je to velmi cenná a užitečná součást života. Bolest nás udržuje bdělými, pokud ji pochopíme a přivítáme, silně podpoří prožívání přítomného okamžiku, přináší spoustu cenných informací o nás samých, o našich mechanismech, únikových strategiích, programech a přesvědčeních.
Takže až to na vás dneska přijde, nebraňte se. Nechte svou pozornost sklouznout až do pánve a představte si, že vaše nohy se pevněji zakoření do země a zpevní se jako kmen stromu. Dovolte si to prožít. Možná to s vámi zakývá a orve vám to pár listů z koruny, ale taky to přinese spoustu cenných vhledů a informací o tom, co vaši bolest spouští, čeho se týká a prověříte si, jaká je vaše momentální kapacita ji čelit.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.