Vypadá to, že i dnes budeme skloňovat slovo potenciál. Marná sláva, už jsme dospělí. A stejně nás vždycky znovu překvapí, když nás Existence konfrontuje s našimi opravdovými možnostmi.
Procitnutí přináší dotek Pravdy. Ne té, kdo za to může nebo jak to dopadne. Té hluboké, o nás samotných. Jako by se najednou nebe otevřelo a my VÍME. Ani vlastně neumíme definovat, co víme, ale rozhodně víme, že jakékoliv dožadování se odpovědí pozbývá platnosti.
Tento jedinečný okamžik však netrvá dlouho, naše vědomí má jen omezenou kapacitu. A aby nebylo sežehnuto kosmickým přesahem, záhy se nebesa opět zavřou a my se ocitneme ve stejné lapálii. Kdybychom se hodně přemlouvali, uvěřili bychom, že se nám to všechno jenom zdálo.
Ale nezdálo. Zůstala příchuť na patře a silný emocionální prožitek vlastní síly a onoho zmíněného potenciálu. Ptáte se k čemu to je? Tak to vám hnedle ráda řeknu. Pokud se dotknete jednou svého potenciálu, už je těžké, nacpat se do škatulky bezmoci a ukřivděnosti. Pokud na vteřinu zahlédnete, že celý váš život je dizajnován přesně na míru pro váš růst, nejde vyčítat a stěžovat si.
Tam, kde včera byla omezení, dnes je stavební materiál pro realizaci. Tam, kde vám včera ubližovali, dnes vidíte vlastní lpění a malost. Tam, kde včera byla paralýza z výzvy, se dneska opřete o vlastní sílu a prorazíte zdivo vlastního strachu a předsudků.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.