Ajaj. Při téhle kartě mi vždycky zatrne. Už předem se cítím provinile, že někde šlápnu vedle, řeknu a udělám něco, co se ukáže jako chyba. Zkrátka, když vidím tuhle kartu, můj vnitřní politik už je na podiu s amplionem a vyřvává jak na předvolebním mítinku.
Tak se na to pojďme podívat. O čem vlastně Sedmička Mraků je? Na první pohled o škaredé manipulaci, kterou vládneme. Má nás upozornit na to, že to taky umíme a hojně využíváme. Nejde o samotné odsouzení, jde o dospělou sebereflexi, že v zoufalých chvílích saháme po zoufalých řešeních. Ostatně manipulace je jedna z prvních dynamik, které se dítě naučí, když na první dobrou nedostane to, co potřebuje.
No a pak je tu ten druhý pohled, do větší hloubky. V podstatě každá mraková karta poukazuje na to, že jsme především v zajetí naší mysli a naše citlivost a prožívání je vyřazeno ze hry. Takže řešení na jakoukoliv mrakovou kartu je vrátit se zpátky do těla a spojit se svým srdcem.
Naše vnitřní manipulace dělá přesně to, co ta uřvaná politika v naší společnosti. Rozděluje. V tomto případě nás odděluje od naší vlastní laskavosti. Ve chvíli kdy odmítáme přijmout část nás, která manipuluje, anebo ve chvíli, kdy se za to sami odsuzujeme, už jsme se oddělili od svého vnitřního zdroje lásky a soucitu.
A tak vás dnes a o víkendu zvu, abyste opravdu hodně pracovali s vlastním srdcem. Zastavujte se, dávejte si ruku na prsa, vědomě do těchto míst dýchejte. Kdykoliv vám váš vnitřní politik bude našeptávat, že nejste dost, že tomuto světu se nedá věřit, nediskutujte s ním. Prostě se zase vraťte do posvátného prostoru svého srdce.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.