Dnes to nebude uplakaný den jen tam venku, ale pravděpodobně i uvnitř nás. Odpoutání v sobě vždy nese záblesk nostalgie, smutku a loučení, a to i přesto, že Osmička Duhy je nositelem odpoutání se od vlastní přežité malosti.
Naše mysl totiž nereaguje na to, jestli končí něco, co nám slouží či nikoliv, ale jak dlouho to s námi bylo. A čím déle jsme se s nějakým obrazem, iluzí, přesvědčením identifikovali, tím silnější bude představa, že bez toho bude život extrémně bolestivý.
Zkusme proto neutíkat před vlastním smutkem. Ne snad, že bychom měli jako profesionální plačky dramaticky lomit rukama a padat na kolena, ale jednoduše uctěme etapu, záležitost, situaci, věc, jejíž čas vypršel. Udělejme si malý rituál a povolme sevření.
To, co bude následovat, asi do jisté míry tušíte. Prázdnýma rukama se nám prožene vánek a my v srdci pocítíme závan prázdnoty. Je to jen dočasné, ale zároveň je nesmírně důležité tento prožitek nepodceňovat a ochutnat ho. Díky naší pozornosti jej můžeme uctít a připravit na něco většího, na něco, co je nás hodno a v čem se nebudeme cítit tak stísněni.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.