Znáte ten pocit, když se vám něco fáááákt strašně nechce? Já moc dobře. Malililinko to odsunu stranou a vytvořím si krátkou časovou kapsu, abych tam vecpala něco jiného. Než napíšu tenhle e-mail, ještě se mrknu na tohle na internetu. Máme volbu, buď tuto dynamiku budeme následovat a na konci této linky nás bude pravděpodobně čekat nebetyčná frustrace a stres. Anebo můžeme prozkoumat naše niterné pochody a hlouběji se pochopit.
Vítejte v Odkládání, energii nedostatečnosti a pozvánky do pocitu prvotřídního selhání. Můžeme to omlouvat zahlcením, únavou, stresem, nevolností, ale jediná pravda je, že se něčemu vyhýbáme. A tím něco rozhodně nemyslím úkol. Myslím emoci. Takže jak se budete cítit, až se konečně zkonfrontujete s tím, co odkládáte? Co nejhoršího se může stát?
Snažíme se vyhnout vlastnímu pocitu nedostatku a neschopnosti, ale ve skutečnosti sami sobě neustále říkáme „nezasloužíš si cítit úspěch a uznání“. Drsné? Ano, to je. S každým odložením, s každým momentem, kdy uvěříme, že na něco nemáme, odkládáme prožitek spokojenosti a zadostiučinění.
Takže si vyber. Opravdu ti „stačí“ setrvat tam, kde jsi a kde to tak trochu, s prominutím, bezpečně patláš, jen abys nebyl/a vystavena přílišné výzvě, anebo chceš víc? To víc, totiž znamená, že pocit selhání přestane být problém, protože pocit vlastní velikosti je zajímavější.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.