Slunovrat se blíží. V tom zimním, temném je uprostřed ničeho jiskřička všeho. A v tom letním, expanzivním je uprostřed malá jiskřička „ničeho“, prázdnoty, kapitální esence nekonečna.
Dnešní NIC, ten archetypální učitel života nás pravděpodobně zasvětí do naší osobní nicoty. Často se tomu místu vyhýbáme, máme totiž strach, že to je místo naší nedostatečnosti, místo, ve kterém něco chybí, a to z nás dělá vadný kus. A přitom v tomto místě je ta neuvěřitelná hloubka. V tomto místě se totiž nachází to, co doopravdy hledáme – ultimátní spojení se sebou, které žádné vnější okolnosti nemohou ohrozit.
Jak se ale k takovému místu dostat? Jistě chápete, že na místě je jistá odvaha. Abychom se dostali k této esenciální podstatě, je potřeba mít odvahu odložit všechny berličky a kompenzace. Je potřeba mít odvahu postavit se jen sám za sebe s absolutní důvěrou, že to tak stačí.
Slunovratový oheň sílí, a tak ho pojďme využít k vlastnímu osvobození. Představ si, že všechna ta ALE, která žiješ a která ti nedovolují být sám sebou, prosperující a radostný jen tak, jsou polínka, která házíš do svého vnitřního ohně. Měj odvahu se obnažit. Zkus na sobě chvíli nemít NIC, co tě limituje a co ve skutečnosti není bytostně tvoje.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.