Ech, když jsem otočila dnešní kartu, tak mi blesklo hlavou: no tohle já snad vykládat ani nebudu. Ale pojďme zkusit z toho pro sebe vytřískat maximum. Bylo by nošením dříví do lesa říci, že tyto dny jsou náročné. Život leckdy připraví situace, se kterými se těžko vypořádá. Já si v takových chvílích říkám, že přesně na jsem trénovala. Pojďme tím zkusit projít, udržet svou integritu, nepropadat se strachu.
Strach, to je totiž klíčové slovo Pážete mraků. Karta vypadá děsivě a pravda je, že naše hlava umí nabídnout opravdu děsivé představy a scénáře. Jednomu až tuhne krev v žilách.
Pojďme blíže prozkoumat mechanismus strachu. Jedna naše část mozku je tu od toho, aby neustále vyhodnocovala nebezpečí, je to ta nejstarší část mozku. Jakmile se mihne něco zdánlivě podobného – obraz, zvuk, chuť, co už kdysi náš systém zažil jako ohrožující, začne bít na poplach. Pokud jsme dostatečně nepozorní, tak tomu velmi rychle uvěříme a začneme tuto katastrofickou představu prožívat, jako by se už děla. Takže činíme volby a chováme se, jako v momentu nejvyššího ohrožení. A to je celé. Jsou jedinci, kteří v tomto mechanismu nevědomky stráví celý život.
Až se dnes objeví vlna strachu, prosím zpomalte a začněte vědomě dýchat. Dejte si ruku na podbřišek a na chvíli tam zaměřte svou pozornost. Zkuste si párkrát zaskákat na patách. Napijte se, protáhněte se, zívejte. A rozhlédněte se kolem sebe, abyste zhodnotili, jestli TADY A TEĎ opravdu hrozí to, co na vás vaše mysl křičí.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.