Poslední dobou se nám to ve výkladu hemží královnami. Aby ne, učí nás milovat – sebe i druhé, každá jinak, každá svým osobitým způsobem. Takže dnes nám svou lásku ukáže Královna Mraků Morálka, no lásku, spíše svou pevnou ruku.
Morálka je tvrdá a nekompromisní. Jako každá matka chce pro své dítě to nejlepší, bohužel tahle zvolila lásku trestem. Neodpouští žádný nedostatek a hlavně žádný vzdor a vlastní názor. Svou „láskou“ a prosazováním vlastní pravdy a pravidel zabije všechno živé, spontánní, radostné, zkrátka všechno, co se nedá dostatečně kontrolovat. Pochopitelně i ona má své důvody, a tak ji nebudeme soudit. Pojďme se ji pokusit pochopit.
Dnes se vyloženě nabízí naběhnout si do moralizování a souzení. Morálka vidí černobíle a rozsáhlou šedou zónu nuancí absolutně nevnímá. Věci jsou správně nebo špatně, nic mezi. V její přítomnosti chtějí všichni dělat věci správně, protože za to peklo to nestojí. Ale správně podle koho?
Královna Mraků nás tak dlouho bude drtit svými pravidly a kritikou, až to jednou nevydržíme a vzepřeme se. Bohudíky. Doslova nás donutí začít se zaobírat tím, kdo jsme doopravdy a co je ta naše pravda. Možná si říkáte, nešlo by to laskavěji? Nešlo! Protože kdyby na nás tahle mistryně předsudků tlačila jen o trochu méně, zase bychom jí podlehli, jen abychom se vyhnuli konfrontaci. A proto dnešní otázka ke zkoumání nezní: Co je správně?, ale: Co je moje pravda?
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.