Co je horšího než pocit oběti? Pocit ukřivděné oběti! Návod na dnešní den bude stejný jako včera, jen jsme postoupili do dalšího kola.
Marná sláva, Lakomec je prostě chudák. Všichni ho zradili, nikdo ho neocení, každý si s ním akorát vytře. Ale on to tak nenechá! On všem ukáže! Jen počkejte, až umře, to budete teprv koukat, o co jste přišli a co jste nedocenili! Tak.
Zkrátka a dobře, Lakomec je chodící křivda a truc. Ale abychom se mu jen neposmívali, má to své hluboké důvody a příčiny. Když měl být jako malý oceněný, opečovaný a týt pro někoho opravdovým středobodem vesmíru, jednoduše se to nestalo. A tak opravdu uvěřil, že tento svět je jedna velká smečka vychcánků, co ho chtějí okrást o jeho poklady, nebo se mu přinejmenším posmívat a šikanovat ho. Uznejte, že když se na to podíváte takto, tak se mu už tak nedivíte, ani nesmějete.
Dnes více než kdykoliv jindy budeme potřebovat kontakt s naší srdeční energií a soucitem. Ne, abychom Lakomce litovali, ale abychom ho přestali soudit. V každém z nás je ta dětská část, která zažila nespravedlnost. Někdo ji přetavil ve fňukání, někdo v nesmírnou tvrdost a závazek, že už nikdy nikomu nebude tak úplně věřit.
To, co rozpustí zeď kolem Lakomcova srdce je odvaha přestat se bránit, ale znova začít cítit. Ze začátku hodně bolesti, ale později více a více pochopení a soucitu. Lidi tam venku vašeho vnitřního Lakomce nepřesvědčí. To můžete jen vy sami. Kdykoliv se vaše srdce zavře a vy se zatvrdíte, váš vnitřní Lakomec už zase zůstal sám a vy jste mu potvrdili, že nestojí za vaši pozornost.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.