Co dobrého se dá najít na bolesti a bezmoci? Mnoho. Je to totiž ten nejlepší trénink naší odolnosti a kapacity. Po víkendu plném slavení se tedy pojďme vrhnout do další práce, která nás posune na naší cestě za vnitřní silou, štěstím a svobodou.
Trojka Mraků vypadá na první pohled opravdu děsivě. Ale když hned ze startu nepodlehneme dětské panice, je velmi vysvobozující. Přináší totiž prožitek rozdílu mezi propadem a projitím bolestivé emoce či vzpomínky. A to je absolutní game changer v životě.
Je nemožné eliminovat vnější okolnosti, které náš nervový systém vyhodnotí jako ohrožující. Tam venku je nekonečno střípků, které naší amygdale připomenou pradávnou bolest. Toto nemáme ve svých rukou. Ale můžeme, až se nám bolest, bezmoc, strach, hněv, paralýza zase spustí, sami sebe touto vlnou řízeně provést. Tím průvodcem je naše vědomá bdělost, vnitřní pozorovatel chcete-li.
Jestliže se dnes potkáte s bezmocí, můžete se do ní propadnout a pěkně se v ní vymáchat. Anebo si s řízeným nadhledem uvědomit, že vnější realita je neutrální a prožitek bezmoci je pouze opakováním starého filmu z minulosti – naučená reakce. Můžete to sledovat, můžete to cítit, ale rozdíl mezi propadem a projitím je, že z toho v danou chvíli nebudete nic vyhodnocovat.
A proto dnes za každou cenu udržme kontakt s naším srdcem, kde sídlí nejen onen laskavý pozorovatel, ale i naše svoboda rozhodnout se, zda se bude jednat o propad nebo průchod. Vivat Izolace a její poselství pro osvobození se od starých příběhů.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.