Karta jako dnešní obloha – šedá, zamračená, tíživá. Když jsem ji ráno vytáhla, proběhlo mi hlavou, proč? Inu, protoč. Otázky se víří hlavou a vnitřní dítě se vzteká. Dospělý ví, že někdy ani sebelepší odpověď nepřinese úlevu, místo ní je potřeba přijetí a důvěra.
Trojka Mraků je kartou bezmoci. Do srdce se nám zapíchl ledový trn jako z pohádky o Kájovi a bolí a bolí. Bolí tak, že už ho/sebe ani necítíme. Doslova jsme zamrzli ve starém příběhu, kdy to bylo tak bolestivé, že jsme se raději odpojili.
Ovšem nelze si nevšimnout, že už dávno nejsme malé děti vystavené odmítnutí. Máme k dispozici možnosti, svobodu a spoustu vnějších a vnitřních nástrojů. Ale stejně, jak se objeví bezmoc, zase rovnýma nohama hupsnem do iluze, že bezmoc znamená, že nad námi má někdo nebo něco větší moc než my sami.
A proto k sobě dnes projevte soucit. To, co vás bodne u srdce, až na chvilku zalapáte po dechu, je pravděpodobně staré „válečné“ zranění. Tu a tam se prostě ozve, možná je to tou změnou počasí. Nemusíme hned plánovat transplantaci, stačí se neopustit a podřídit aktuální kapacitě i vnější okolnosti. Buďte k sobě laskaví, už máte ledacos za sebou.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.