Včera jsem barvitě líčila přítelkyni, jak jsem po létě a prvním školním týdnu rozkývaná a turbulentní. V mém nitru nic nemá pevný bod a já lítám od jednoho k druhému ve snaze na nic nezapomenout. Ovšem s dnešním ránem cítím změnu. Moje pozornost jakoby klesla hlouběji do těla a uvnitř mne je po dlouhé době zase ticho a mír. Zase jsem se začala cítit.
Desítka Vody přináší hluboké zklidnění a uvědomění, že ve výsledku jsme to zase my, kdo si tento stav může poskytnout a dopřát. Je to jednoduché jako facka. Buď se sebou budeme bojovat a podle toho bude vypadat i naše vnitřní krajina, nebo se sebou budeme v míru a podle toho bude vypadat naše vnitřní krajina.
Základní poselství Harmonie totiž zní, že být se sebou v souladu neznamená být vyladěný za každou cenu. Znamená to být v míru se svým aktuálním emocionálním obsahem. První krok je vždy akceptace, že to, co momentálně prožíváme, k nám v tuhle chvíli patří. Teprve až další krok může být zkoumání, co tento stav vyvolalo, proč a co se s tím dá dělat.
Harmonie není sterilita a hraná vymeditovanost. Dokonce si troufnu říci, že tento přístup se může výrazně obrátit proti nám. Ten, kdo v danou chvíli přizná svůj vztek a frustraci je ve větší harmonii než ten, kdo se tváří, že nic takového necítí. Je to paradox, že? Že zklidnění přinese, když přiznáme, že vůbec nejsme klidní.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.