A je to zase tady, ta nepříjemná tíha osobní zodpovědnosti, to břemeno povinností a důsledků, když náležitě neobstojíme. Dnes se rozhodně potkáme s tou částí, která se bude cítit opravdu ukřivděně. Proč to musí řešit zrovna ona? Vždyť to řešila už minule. A proč ona musí mít takový život, když ostatní… Poznáváte to?
Přes to všechno, jak je život někdy náročný a my máme pocit, že jako dospělí jsme zahlceni povinnostmi a stereotypem, nám Eso Duhy připomíná, že být dospělým je fantastické. Dozráli jsme do absolutní svobody být kýmkoliv a dělat cokoliv. Jakože cože? Fakt jsem mohla být kýmkoliv? A proč mi to proboha nikdo nikdy neřekl??? Ehm, ano, tohle je tak trochu nepříjemná část dospělosti, konečně se totiž dozvídáme pravdu o tom, jak svou sílu a odpovědnost nevědomky stále vkládáme do rukou jiných.
Dospělost rozhodně nezačíná občankou ani řidičákem. Je to ten stav, kdy upřímně převezmeme svůj díl odpovědnosti za to, co žijeme a kým jsme se stali, místo toho, abychom pořád hledali viníky a/nebo zachránce. Ve skutečnosti nejsou žádná omezení, jsou jen různé druhy překážek, které se rozhodneme zdolat či nikoliv.
Ten klíčový trik s dospělostí tkví v tom, že si pořád myslíme, že něco nemůžeme. Takhle část nás uvízla v dětství a stále čeká, až jí někdo něco dovolí. Ano, je to bezpečné, protože pak nejsme nositelé odpovědnosti a máme na koho ukázat prstem.
Dospělost je o totiž absolutním právu dovolit si a ustát si to. Je to ten stav, kdy autoritou, která rozhoduje a která má kapacitu reagovat na důsledky svých činů a voleb, určíme sami sebe. A proto si dneska dovolte cokoliv, co vás baví a po čem toužíte. Sledujte reakce svoje i okolí. A konečně se rozhodněte, že jste dospělí.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.