Když se ohlédnu za prvním zářijovým týdnem, vidím překrásnou energetickou (a taky velmi náročnou) vlnu. Začali jsme trpělivostí, která otevřela téma strachu ze špatné volby a to uprostřed týdne vyústilo v bolest, ale taky mnohá uvědomění. Včera se energie malinko zvedla díky Královně Vody a dnes to dokončíme. Doslova.
Dokončení symbolizuje konec velkých životních etap. Ne náhodou sem patří umírání. Nejde ani tak o to, co končí nebo o co přicházíme, ale jak to prožíváme a jak se k silám, které jsou evidentně větší než my sami, stavíme.
Pro mnoho lidí je dokončení často děsivé, právě s onou podobností smrti. Co bude pak? Jak to bez toho, co končí, zvládnu? V takových chvílích se pak fixujeme na nové začátky. A to je právě ta chyba. Abychom mohli opravdu jedny dveře zavřít a druhé otevřít, je potřeba se na moment zastavit na chodbě. Mezi koncem a novým začátkem je prázdnota. A s tou když se nepotkáme, není žádný nový začátek. Stále jedeme v tom starém, jen to má na začátku zdánlivě nový kabátek.
Zkuste dnes a následující dny nepřeskočit ten posvátný moment uvědomění, že něco skončilo. Jaké to je být bez toho? A tohle je taky mimochodem chvíle, kdy to, co už není, můžeme hluboce ocenit a poděkovat. Můžeme si o tom myslet cokoliv, ale v našem životě to mělo své místo, a proto si to zaslouží respekt a minutu ticha.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.