Nádech, výdech, uvolnit se, klesnout do sebe. Jak jednoduchý manuál pro zklidnění a přece někdy tak neproveditelný. Včera jsme si vyzkoušeli, jaké to je ztišit se a potkat se s vnitřním vedením. Dnes se po nás chce, abychom se tam dolů nastěhovali.
Čtyřka Vody nám zprostředkovává jednoduchý nástroj pro kontakt se sebou. Stačí na chvíli zpomalit, nebo dokonce zastavit, zasoustředit se na vlastní dech, dát si ruku na spodní část břicha. Jak prosté, drahý Watsone. A přesto to neděláme. Přesto každý den přesvědčujeme sami sebe, že na tohle rozhodně nemáme čas.
A víte proč nejde zpomalit a klesnout? Protože náš obranný mechanismus nám říká, tam dolů nechoď, tam jsme odložili všechny bubáky, strachy a nepohodlí, raději se drž v hlavě a poklusu. Zpomalit a zpřítomnit totiž znamená jediné, začít se zase cítit. Začít zase cítit všechno to, co je nám nepohodlné. A potkat se se svým strachem.
Někdy jsme fakt bláhoví. Všimli jste si, jak utíkáme? Jak strachu nedovolíme, aby nás dohnal a stále zrychlujeme, vymýšlíme různé strategie a kompenzace? A všimli jste si někdy, že čím rychleji žijeme své životy, tím rychlejší jsou i naše strachy? Nelze před nimi utéct. Lze se s nimi pouze potkat. Protože čím blíže jim budeme, tím menší budou.
Nádech, výdech, uvolnit se, klesnout do sebe. Dnes je na pořadu dne prozkoumat vlastní sklepení a ve výsledku zjistit, že ten obrovský stín je ve skutečnosti malé opuštěné dítě v rohu s poslední sirkou. Ve vašem nitru nemůžete najít nic převratného, se vším už jste se potkali, všechno už alespoň jednou zažili. Už není důvod utíkat. Konečně přišel čas uvolnit se a být se sebou doopravdy.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.