Někdy je potřeba se malinko přinutit, abychom šli do svého nitra. Dnes nás to tam doslova vcucne. Jak dnes ráno trefně podotkla moje přítelkyně astroložka – úplněk silný jako noha ve stehně! Nemá cenu bojovat s gravitací. A tak je dnešní instrukce naprosto jasná, udržet si bdělost a nezavazet vyšším silám a moudrým hlubinám.
Čtyřka Vody nás učí, jak neuhýbat před vlastními strachy. Pech je, že jsou ve stejném patře a na stejné chodbičce jako naše zdroje, kvality a radosti. Pochopitelně se tomuto patru můžeme vyhnout, ale zároveň tak svobodně odmítáme to, co pořád hledáme. Bláznivé, že?
Čím rychleji budeme před vlastními strachy utíkat, tím rychleji nás budou honit. Běžíme a máme v batohu na zádech. Ale když zpomalíme, když zastavíme, když se odvážíme na ně pohlédnout, zjistíme, že v rohu sedí opuštěné dítě s poslední sirkou a mihotavý plamínek háže stíny, které jsme vyhodnotili jako démony chystající se nás nemilosrdně pozřít.
Chci vás ujistit, že tam uvnitř nenajdete nic, co byste neznali. Chápu ten děs, tenkrát to bylo téměř k nepřežití (ale beztak jsme to přežili), ale dnes tam vcházíme jako dospělí, se zástupem vnitřních ochránců, kteří nejdou bojovat s naším vnitřním zlem, ale jsou osvobodit všechno zakleté a uvězněné.
Je to jen jedna část nás samých, která je tak vyděšená. Přece ji v tom nenecháme sami. Nádech, výdech. Povol, přestaň se vzpouzet a následuj gravitaci. Snese tě do epicentra bolesti a strachu, kam přinášíš světlo, naději a lásku. Krásný úplněk ve Štíru.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.