Jak jste zvládli včerejší Vinu? Co si budeme povídat, i mne sejmula. Udělala jsem drobnou procesní chybku, která měla za důsledek nedostupná hesla do datové schránky. Nutně jsem ji v danou chvíli potřebovala, byla to opravdu nepříjemná chvíle. Ale! Protože se mám opravdu a upřímně ráda, tak jsem se rozhodla, že si nebudu způsobovat ty strašné a bolestivé propady do výčitek, jak někomu přidělávám práci, protože sama jsem neschopa neschopná. Tohle místo jsem elegantně obešla a rovnou začala řešit možnosti. Ano, do večera to bylo vyřešené. A já mám novou cennou zkušenost.
Pokud jste ve včerejší vině uvízli, dnešní a následující dny pro vás mají řešení. Je trapně jednoduché a ještě k tomu máte návodný obrázek na kartě. Pokud se zrovna ve vaší hlavě odehrává veřejné pranýřování, tak to místo jednoduše opusťte a běžte do nějaké klidné zahrady, ideálně někde v pánvi.
Čtyřka Vody přináší zklidnění, ale taky dospělost. Protože tam někde uvnitř je uloženo všechno, čím se nechceme zabývat. A protože je tím často naše nitro doslova zavaleno, raději dlíme v hlavě. Nojo, jenže tam jsme chcačky nechcačky vystaveni veškerému sebemrskačství, odsuzování (sebe i druhých), malování čertů na zeď a nekonečné tvorbě katastrofických scénářů. A teď babo raď.
Takže moje otázka pro vás dnes zní: čeho a proč se tak strašně bojíte toho, co uvnitř sebe obsahujete? Máte snad pocit, že ve vašich útrobách může dlít něco většího než jste vy sami? Jakpak by se to tam asi vešlo? Na setkání s vnitřním nepříjemnem tady bylo už nekonečno návodů a praxí. Tady je jedna za všechny: čím více jste vzdáleni vlastním stínům, tím jsou větší. Za každým obrovským bubákem na zdi je v rohu místnosti ukryto opuštěné dítě s poslední sirkou v ruce.
Pěkný víkend.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.