Někdy se leknu toho, co všechno mne čeká, jaké úkoly musím zvládnout a co všechno je potřeba udělat. Jsou dny, kdy mám pocit, že se mi tam všechny ty úkoly a povinnosti ani nemohou vejít. Zkrátka, někdy je toho fakt moc.
Naštěstí jsem se naučila nezůstat v tomto úleku příliš dlouho a ukročit kousek stranou, abych měla lepší výhled. Všechno je totiž o perspektivě. Nevím, jak vy, ale já moc ráda chodím po horách. Když jdu na takový výlet, jdu vlastně naslepo. Sice mám cíl a mám mapu, ale nikdy jsem na tom místě nebyla, takže vůbec nevím, jak cesta bude probíhat. Paralyzuje mne to? Ne!
Jak je tedy možné, že když stejný obraz aplikujeme na náš život, často jdeme do kolapsu ze strachu z neznáma. A přitom je to naprosto stejné. Máme nějaký cíl, je tu nějaký plán, jak toho dosáhnout, nikdy jsme touto cestou zatím nešli.
Aby se nám dnes lépe tím naším životem šlapalo, je potřeba se rozhodnout, čemu dáme pozornost. Můžeme hodiny zírat na horizont a přemýšlet, jak se tam asi dostaneme. Anebo můžeme stáhnout pozornost více k sobě, rozhlédnout se a najít vyznačený začátek cesty, pěšinku, první rozcestník s instrukcemi.
Osmička Ohně symbolizuje dlouhodobá témata v našem životě. Zároveň ale jasně říká, jak s nimi naložit. Stačí dobrý plán a první krok. Jaký je první krok ke tvému cíli? Udělej ho. Rozhlédni se, kde ses ocitnul. Jaký je další krok z tohoto místa? Ujdi dnes tolik, kolik zvládneš. A zítra zase můžeš pokračovat.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.