Od rána si kladu tichou otázku, kudy? A je tu odpověď. Vpřed a rovnou do kopce. Krok za krokem, nádech za nádechem. Cesta se zhmotňuje přímo pod nohama.
Ale aby nedošlo k mýlce, Osmička Ohně není jen o tom, že se cesta zjeví v pravou chvíli. Jsme v ohni a štěstí přeje odvážným a připraveným. Cesta se začne rýsovat, až mi se na ni vydáme, z pohodlného gauče ji zahlédnout nejde.
Cesta nás silně vrací do přítomnosti, do tzv. reality check – schopnosti orientovat se v čase a prostoru a vyhodnotit, co je možné za jeden den/týden/měsíc/rok (nehodící se škrtněte) zvládnout a ujít. Proto je to taky plánovací karta, ne snad, že bychom měli vědět, kde budeme za 5 let, ale nese v sobě řešení, jak dosáhnout cílů. Nese v sobě poselství, že toho mamuta je potřeba si naporcovat.
Když je toho moc, když se to zamotává, když nevíme, kde začít, je tu Cesta, která začíná v přítomnosti otázkou Co je teď ten jeden krok, který je potřeba udělat, abychom se přiblížili cíli? A jestliže už přemýšlíte, co bude pak, zase jste tomu utekli a oddálili svůj cíl. Nádech, výdech. Co je TEĎ ten jeden krok, který, mohu udělat? Opakujte až do večera.
Pěkný den.
Chcete denní kartu do své e-mailové schránky? K odběru se přihlaste zde.
